Hannah ó Hannah

Jak jsme ve středu informovali, český občan Samer Shehadeh, bývalý pražský imám, absolvent Islámské univerzity v Medíně a autor knihy Kdo je Alláh, natočil na video vzkaz všem českým spoluobčanům. Ve své promluvě vyzývá Čechy, aby nedovolili extremistům vyvolat vznik muslimského extremismu u nás, a varuje před tím, že nenávist vůči muslimům může vyvolat odpovídající reakci, jelikož někteří z nich nemusejí dlouhodobé provokování vydržet. Svobodné fórum požádalo o komentář k videu nezávisle na sobě dva odborníky. Bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby ČR a bezpečnostního experta Andora Šándora a pražskou psycholožku Evu Seidlerovou.

Na sociálních sítích vzrůstá počet fotografií, které ve skutečnosti zobrazují něco jiného, než tvrdí jejich popis. Máme návod, jak si ověřit pravost či aktuálnost fotky sdílené na internetu.

Na internetu se dnes dá najít cokoliv – třeba „zaručené“ fotografie dokazující leccos. Předtím, než po jejich zhlédnutí propadnete panice a touze fotku, kterou vidíte, okamžitě sdílet dál, se radši na chvíli zastavte a zamyslete. 

V posledních měsících se na internetu jako lavina například šíří fotografie uprchlíků – ty ovšem často pocházejí úplně z jiného místa a z jiné doby. Pravost fotek, které někdo sdílí na sociálních sítích, si přitom můžete snadno ověřit. 

Expertka na lidské neštěstí. Tak se také v Čečensku říká Taus Serganovové. Ženě, která se ze všech sil snaží, aby každý, kdo někoho ztratil, mohl chodit plakat na jeho hrob. „Matky nevědí, zda jsou jejich synové mrtví, nebo živí, zda jejich tělo nebylo pohozeno kdesi na smetišti, nebo ho nesežrali psi. Je mučivé nadosmrti žít v naději, o které vám ale rozum napovídá, že je marná,“ říká v rozhovoru pro LN.

Sýrie byla francouzskou kolonií. V roce 1946 vznikla parlamentní republika Syrská arabská republika. Po sérii převratů se dostala k moci strana Ba’th (Baas) a Háfiz al-Asad. Ten v roce 1962 vyhlásil výjimečný stav, který zrušil až jeho syn Bašár al-Asad v roce 2011. Háfiz al-Asad naplňoval všechny rysy diktátora. Jak už u diktátorů bývá zvykem, tak si vytvářel kult osobnosti. Zároveň se neštítil použít násilí, proti svým oponentům nehledě na civilní ztráty.

MOSKVA/PRAHA  Mají hodně společného. Milují tygry. Nenávidí alkohol. Ramzan Kadyrov zbožňuje box (je mistrem sportu), Vladimir Putin džudo (je mistrem sportu). Oba používají militantní rétoriku a hřejí se pocitem, že jsou doma zbožňováni.

Propaganda v Rusku si přes prázdniny dala pauzu, teď už ale zase jede na plný plyn. Sledujete-li debaty v televizích kontrolovaných Kremlem, brzy zjistíte, že mají vždy velmi podobný scénář. Oponenti jsou zváni proto, aby bylo komu se vysmát. Zesměšněna musí být ale pokaždé především vláda v Kyjevě. A Ukrajina jako taková. Jeden z dílů diskusního pořadu Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem jsme pro vás sledovali. A přinášíme přepis toho, co všechno v něm zaznělo.

Politické talk show oblažují ruského televizního diváka každý den. Jedná se o pečlivě připravený spektákl, který je na míle vzdálen upřímnosti - či jen pokusu o objektivní debatu. Plní politickou objednávku a hrají na první signální svých spotřebitelů. Ladí je na správné vlny, odvádějí jejich pozornost od skutečných problémů v zemi, vysvětluje zpravodaj Aktuálně.cz z Ruska a Ukrajiny Jiří Just. Ruské televize si ho s oblibou zvou jako zahraničního hosta.

Ruská informační mašinerie si našla nové metody práce. Smyšlené zprávy zdrojuje na údajné odkazy na informace od konkrétních západních novinářů.

Psát o životě a díle Miloše Zemana, toho času z Božího dopuštění a dopuštění asi třetiny českých voličů nekomplikované mysli je bez emocí těžké. Není to ale nemožné. Tváří v tvář jedinci, který je soudně usvědčený lhář a do své funkce se dostal také za pomoci prokazatelných lží, je dobré si trochu trénovat trpělivost. Kvůli své vlastní duševní hygieně i kvůli.

Hudebník, bývalý poslanec a ministr mluví o strachu z uprchlíků, neschopnosti projevit solidaritu, což se nám vymstí, a o tom, jak už nejen prezident otáčí hlavu na Východ. „Nedej Bůh, aby došlo na referendum o naší účasti v Unii. Kdyby proběhlo a nedopadlo dobře, vyrazme si kladivem z hlavy, že bychom mohli získat švýcarskou neutralitu. Hospodářské a bezpečnostní výhody, o které bychom logicky přišli, by nám okamžitě nabídla mocná ruka Kremlu.“